Základní přehled procesů tepelného zpracování kovů

Ocel a další kov jsou materiály, které se ve strojírenství a kovovýrobě mohou dále upravovat a přizpůsobovat konkrétním potřebám zákazníků. Víte, jaké jsou základní procesy tepelného zpracování kovů? Pojďme si je stručně představit.

Žíhání

Při žíhání se kov nejprve ohřeje, poté se pomalým ochlazováním odstraňuje napětí a kov se stává měkčím materiálem, který je zušlechtěn.

Nauhličování

Při tomto procesu se sytí povrchy slitin železa uhlíkem prostřednictvím zahřátí kovu na teplotu pod bod tavení a jeho uvedení v kontakt s látkami bohatými na uhlík. Zvyšuje se pevnost a odolnost kovu proti otěru.

Cementování

Tato metoda se používá pro zpevnění povrchu slitin železa. Dojde k tomu, že získá tvrdý povrch.

Tvrzení v kyanidu

Alternativa k cementování, kdy se na povrch součásti nechá působit roztavená kyanidová sůl, později dojde k zakalení.

Oduhličování

Z povrchu oceli se touto metodou odstraňuje uhlík.

Popouštění

Zde dochází k znovuohřátí kovu, kdy se jeho teplota udržuje konstantní, až poté se zakalí. Získaný produkt je více houževnatý a méně tvrdý.

Nitridace

Jedná se o vytvrzování, kdy je na povrch kovu působeno plynným čpavkem a dusíkem. Nedochází k zakalení, ale vytvrdí se povrch kovu.

Precepitační vytvrzování

Jedná se o proces vytvrzování stárnutím, kdy jsou kovy udrženy při zvýšené teplotě a nedochází k zakalení. U některých slitin dochází ke zlepšení jejich pevnosti.

Kalení

Při kalení se ocel ponoří do oleje nebo vody, přičemž dochází k jejímu rychlému ochlazení. Takto tvořená ocel má poté zušlechtěnou strukturu.

Tváření za studena

Sice se nejedná o proces, při kterém je kov zpracován teplem, ale i takto je možno charakteristické vlastnosti kovu měnit. Kov se deformuje za běžné teploty, mění se jeho tvar a získává se pevnější a lépe obrobitelný materiál.

Je mnoho možností, jak pomocí tepla zpracovávat kovy a získat tak jeho ideální vlastnosti pro individuální požadavky zákazníka.